Kdo jsme?
Jsme
křesťané a náš sbor je součástí Českobratrské církve evangelické (ČCE). Je také
známa pod názvem "evangelická církev" a patří do protestantské části
křesťanství.
Kostel Mistra Jana
Husa
Kostel
Mistra Jana Husa interiér
Historie ČCE
Českobratrská církev
evangelická (ČCE) stručně zvaná evangelická existuje v dnešní podobě od prosince
1918, kdy brzy po vzniku Československé republiky došlo ke sloučení českých
sborů církve reformované a luterské. Většina těchto sborů vznikla po vydání
tolerančního patentu roku 1781, kdy bylo dovoleno těm, kteří zůstali věrni víře
svých předků, aby se přihlásili k jednomu ze dvou evangelických vyznání. ČCE se
svým názvem vědomě přihlásila k dědictví české reformace, která je spojena se
jmény Mistra Jana Husa a Jana Amose Komenského a byla násilně přerušena v roce
1620. Jako znak naší církve se používá kalich s otevřenou Biblí.
Charakteristika
Pro evangelickou církev je
charakteristické, jak značnou šíři názorů a pohledů připouští. Je to dáno
především tím, že se opírá o Bibli, která je sama dialogem mezi různými pohledy
a důrazy. Evangelická církev se současně hlásí ke čtyřem reformačním vyznáním,
která mají sice mnoho společného, ale přinášejí i odlišné formulace a pohledy.
To vše se v rámci evangelické církve většinou snáší a doplňuje. Některé sbory
mají více ráz reformované zbožnosti (směr, který se hlásí ke Kalvínovi), jiné
luterské (směr, který se hlásí k Lutherovi a augsburskému vyznání). Mnoho prvků
jsme přejali z pietismu (důraz na osobní, niternou zbožnost). Setkáme se tu i s
prvky liberalismu (svobodný, na církevních dogmatech nezávislý způsob víry). Své
místo tu může mít i směr evangelikální, který klade důraz především na misii a
osobní obrácení. Někde nechybějí projevy letniční zbožnosti (důraz na dary Ducha
svatého). Pokud některý z těchto vlivů není příliš silný a konfrontační, je
přijímán jako obohacení a příležitost k dialogu a spolupráci.
Struktura - sbor
Základem života církve je
farní sbor. Tvoří ho všichni evangelíci, kteří žijí v určité oblasti. Celé území
naší republiky je pokryto sítí větších či menších farních sborů a každý, kdo byl
v evangelické církvi pokřtěn nebo do ní vstoupil, je považován za člena toho
sboru, v jehož obvodu bydlí. Členství v evangelické církví je otevřené všem,
kteří o ně stojí. Jediným kritériem je víra v Ježíše Krista. Je přitom možné být
členem evangelického sboru a současně zůstat v církvi, v které člověk vyrostl.
Za své členy považujeme i ty, kteří se k církví po léta nehlásí, ale vědomě z ní
nevystoupili. Navzájem se oslovujeme bratři a sestry.
Život farního sboru řídí
staršovstvo, které tvoří bratři a sestry, kteří byli tímto úkolem pověřeni
volbou při shromáždění celého sboru. Každý sbor si volbou povolává svého
kazatele, což mohou být muži nebo ženy, kteří mají potřebné teologické vzdělání
a jsou ochotni se tomuto povolání věnovat jako svému zaměstnání. Většina Z nich
má svou vlastní rodinu. Církev je službou Slova a svátostí pověří při tzv.
ordinaci, kterou dává těmto lidem osvědčení, že tuto službu konají z pověření
celé církve. Za svou práci pobírají kazatelé mzdu, kterou v současné době
poskytuje Z větší části stát. Své kazatele nazýváme faráři resp. farářkami,
pokud pracují na sboru samostatně, nebo jáhny resp. jáhenkami, kteří slouží jako
pomocní kazatelé. Kazatelskou službu mohou příležitostně vykonávat i laici, tj.
členové církve, u kterých církev poznala, že mají k této službě obdarování a
schopnosti. Pokud takovou službu konají pravidelně, jsou k této službě církví
ordinováni (ustanoveni) podobně jako kazatelé.
Evangelickou církev lze najít
ve většině měst a řadě obcí naší republiky. V současné době působí
prostřednictvím 261 farních sborů, které jsou rozděleny do 14 seniorátů. Některé
sbory mají kostely, jiné využívají modlitebny nebo sborové domy. Ve většině
sborů působí na plný úvazek kazatel nebo kazatelka, kteří ve sboru zpravidla
také bydlí. Sbory, které nemají vlastního kazatele, má na starost některý z
farářů sousedních sborů. Církev vysílá také kazatele, aby působili jako duchovní
- kaplani v armádě, ve věznicích a sdělovacích prostředcích. Nově začíná také
duchovenská služba v nemocnicích.
Bohoslužby, setkání
Středem života sboru jsou
nedělní bohoslužby, při nichž se scházíme abychom se společně setkali s Bohem.
Bůh nás při nich navštěvuje ve svém slovu a při vysluhování svátostí. Účast na
bohoslužbách nechápeme jako svou náboženskou povinnost, ale jako Boží pozvání,
abychom obnovili a upevnili svůj vztah k Bohu a načerpali novou sílu ke
každodennímu životu. Základem bohoslužeb je výklad bible, kterému tradičně
říkáme kázání. Je to pokus nalézt v biblickém svědectví Boží slovo do dnešní
doby a situace. Při přípravě kázání jsou využívány současné metody výkladu
literárních textů. Příprava kázání je na jedné straně závislá na poctivosti
kazatelské práce, její konečný výsledek je však věcí Ducha svatého. Jedině on
může použít nedokonalá lidská slova k svému dílu a otevřít nejen ústa kazatele,
ale I srdce posluchačů, aby ze shromáždění odcházeli proměněni Boží přítomností.
Účastníci shromáždění se na bohoslužbách aktivně podílejí například čtením
Písma, zpěvem a modlitbami. Svůj vztah k evangeliu a církvi potvrzujeme také
finanční obětavostí - sbírkami. Kromě toho sbor připravuje během týdne řadu
různých shromáždění a setkání pro různé věkové a zájmové skupiny (např. biblické
hodiny, nedělní škola, konfirmační příprava atd.). Záleží na domluvě a
nápaditosti účastníků, jak taková setkání vypadají a jaký mají program (setkání
mládeže, klub maminek, seniorů atd.).
Pěvecký sbor
Pěvecký
sbor má za sebou již několik desetiletí svého působení. Vzniká v padesátých
letech a od té doby je ho stále někde slyšet. Orientuje se na duchovní hudbu.
Obětavě ho vede prof. J.Chaloupková
Sbor
není vymezen jen členy evangelického sboru, pokud máte zájem o zpěv duchovní
hudby, přijďte mezi nás.
Scházíme se pravidelně v pátek od 19 do 21 hodin.
Zpíváme
také při půlnoční bohoslužbě, která se koná pravidelně na Štědrý den (24.12.) od
23 hodin.
Zde pak zní vánoční duchovní hudba.
Varhany na kůru
mají dva manuály a pedál a byly původně v evangelickém kostele v Mokřinách u
Aše.
V roce 1956 byly převezeny do Plzně. Zdejší kostel varhany potřeboval a v
Mokřinách (vylidněných po odsunu) hrozilo nebezpečí, že se k varhanám dostanou
nepovolané osoby a zničí je.
Nástroj postavila rakouská firma Bratři Mauracherové pro kostel v Mokřinách.
Firma působila na konci 19. a na začátku 20. století. Přesné datum postavení
varhan není známo.
Nástroj byl koncipován v duchu pozdního romantismu, ale především k doprovodu
lidového zpěvu.
Ve zdejším kostele vznikla na začátku 60. let tradice hudebních nešpor -
duchovních koncertů při kterých bylo žádoucí také koncertní využití varhan.
Proto byla v roce 1973 provedena jednak generální oprava nástroje, ale také
změna jeho dispozice tak, aby bylo možné hrát i barokní a soudobou varhanní
literaturu.
V této zvukové podobě jsou zdejší varhany stále a slouží k
bohoslužbám i k interpretaci varhanní literatury při hudebních nešporách.
Dispozice varhan:
I. manuál: Principal 8´
Kryt 8´
Oktáva 4´
Roh kamzičí 4´
Superoktáva 2´
Kvinta 1 1/3´
Mixtura
II. manuál: Flétna 8´
Aeolina ´
Prestant 4´
Flétna 4´
Principal 2´
Sesquialtera
Acuta
Hoboj 8´
Pedál: Subbas 16´
Oktavbas 8´
Flétna 8´
Chorálbas 4´
Spojky: I/II, I/II 4´,I/II 16´, I/P, II/P, Tutti, žaluzie II. manuálu.
V kostele máme ještě barokní positiv,
postavený Ondřejem Guthem v roce 1754.
Tento positiv stál původně v katolickém kostele ve Všesulově a také jemu hrozila
zkáza.
Kostel byl v havarijním stavu. Také positiv byl ve velmi špatném stavu. Byl
silně napadený červotočem a znečistěný různým ptactvem.
Ing. Jiří Reindl se ujal opravy a nejprve nástroj rozebral a vyčistil.
Pak bylo
nutné nechat celý nástroj ozářit, aby byl dokonale vyhuben červotoč a teprve
potom byl positiv znovu sestaven a přišly na řadu píšťaly a zvuková stránka.
Restaurování skříně provedla restaurátorka Milena Šoltészová.
Celková oprava
(mohlo by se říci restaurování) je velmi zdařilá a positiv je využíván v zimním
období k doprovodu bohoslužeb, ale i jinak při duchovních koncertech,
kdy je
možné hrát i na dvoje varhany.
Dispozice positivu:
Copula maior, Copula minor, Principal 2´,
Kvinta 1 1/3´, Oktáva 1´, Mixtura 2x.
Hospodaření
Každý farní sbor samostatně
hospodaří a stará se o svůj majetek. Má zpravidla svůj kostel či modlitebnu,
faru nebo sborový dům. Jejich umělecká výzdoba je možná, ale neměla by bránit
soustředění na zvěst evangelia. Každý člen sboru má povinnost přispívat na
hmotné potřeby sboru finančními dary a podle možnosti i dobrovolnou prací podle
svých schopností. Řadu práce konají v církvi dobrovolníci. Pouze na odborné a
dlouhodobé úkoly zaměstnává církev vlastní pracovníky. Každý sbor má také
odpovědnost za své okolí a snaží se vhodným způsobem zapojit do veřejného dění.
Sociální práci na odborné úrovni koná církev prostřednictvím středisek Diakonie.
Diakonie tvoří součást církve a bez ní je služba církve neúplná.
Organizace
Vše, co může sbor řešit na
místní úrovni, spadá do kompetence staršovstva nebo sborového shromáždění. Pouze
to, co se současně týká více sborů nebo celé církve, řeší volené orgány - jako
jsou konventy, synody, seniorátní výbory a synodní rada. Pro větší přehlednost
je církev rozdělena na 14 oblastí - seniorátů. V rámci seniorátu se řeší
praktická spolupráce sousedních sborů. Každý sbor volí své zástupce na
seniorátní konvent, který pak ze svého středu volí seniora (kazatel některého
sboru) a seniorátního kurátora (presbyter některého sboru), kteří po určité
období seniorát řídí a navenek zastupují. Podobně je řízena celá církev. Z
každého seniorátu jsou zvoleni poslanci. Ti společně tvoří synod, který se
schází jednou do roka a rozhoduje o nejdůležitějších otázkách, které se týkají
celé církve. Synod pak volí synodní radu, v jejímž čele stojí synodní senior
(kazatel) a synodní kurátor (presbyter), kteří zastupují evangelickou církev
navenek a zabývají se úkoly, za které je církev odpovědná jako celek: např.
služba v armádě, ve věznicích, práce ve sdělovacích prostředcích atd.
Zahraničí, vztahy
Evangelická církev působí
především na území České republiky, ale pečuje také o několik českých sborů v
zahraničí (Rumunsko, Ukrajina, Srbsko, Chorvatsko). Má velmi blízké vztahy s
řadou církví v zahraničí, ať už jsou to církve reformované nebo luterské. ČCE je
členkou Světové rady církví a podílí se na práci Ekumenické rady církví v ČR.
Zařízení církve
Další informace o ČCE najdete
jednak na internetových stránkách ústředí církve http://www.srcce.cz), nebo na
nezávislém internetovém portálu http://wxvw.evangnet.cz.
Knihkupectví a nakladatelství
Kalich, které vydává řadu publikací v oboru teologie, dějin i praktického
života církve. Aktuální informace lze nalézt na
http://kalich.evangnet.cz.
Církev vydává časopis
Český bratr http://www.srcce.cz/ceskybratr a pro mládež časopis
Bratrstvo http://bratrstvo.evangnet.cz.
Bibli je dnes možné
zakoupit v řadě knihkupectví. V evangelických církvích se většinou používá Český
ekumenický překlad, který již vyšel v několika vydáních. Někdy se vedle něho
používá i překlad kralický. Při bohoslužbách zpíváme ze zpěvníku, který
je možno si v kostele většinou půjčit, případně si ho koupit.
Kazatelé a kazatelky
evangelické církve studují většinou na Evangelické teologické fakultě
Univerzity Karlovy, která sídlí v Praze, Černá 9. Někteří z jejích pedagogů
jsou kazateli evangelické církve. Studijní programy a další informace lze získat
na http://www.etf.cuni.cz.
Sociální službu církve koná
především Diakonie ČCE, která má v současné době 33 středisek. Ústředí
Diakonie sídlí v Praze v Belgické 22. Bližší podrobnosti o činnosti této
charitativní organizace, která nabízí sociální, zdravotní, duchovní a pastorační
služby lidem v nouzi, lze nalézt na internetových strán kách http://www.diakoniecce.cz.
Evangelická církev zřídila
také sedm škol, které působí pod hlavičkou Evangelické akademie. V
současné době je jedna základní škola v Praze, vyšší odborné a střední školy
převážně sociální právní a zdravotní jsou v Praze, Brně a Náchodě. Církevní
konzervatoř sídlí v Kroměříži.
zpět
****************************************************************************************************
